Blowerdoor test má jednoznačně daná pravidla a ta jsou zakotvena v evropské normě ČSN EN 13829.

  • 1. pravidlo

    Referenční rozdíl tlaků 50 Pa – základním principem této zkoušky je skutečnost, že rozdílné tlaky vzduchu mají snahu o vzájemné vyrovnání. Pokud v interiéru objektu bude tlak větší než v exteriéru, vnitřní vzduch bude hledat cestu, jak z objektu uniknout.

  • 2. pravidlo

    Omezení rychlostí větru do max. 6 m/s – samotný vítr vzniká snahou vzduchu o vyrovnání rozdílných atmosférických tlaků. Jeho proudění při určité rychlosti způsobuje zásadní tlakové rozdíly na protějších stranách objektu, a tím vznikají nestandartní podmínky pro provedení měření blower door testu.

  • 3. pravidlo

    Omezení rozdílem teplot a výškou objektu max. 500 mK – teplota přímo ovlivňuje tlak vzduchu. Pokud rozdíl vnitřních a venkovních teplot [K] vynásobený výškou objektu [m] je větší než 500 mK, je pravděpodobné, že výsledky měření blower door testu budou nepřípustně zkreslené (např. u objektu o výšce 10m a rozdílu teplot do 50 K (hodnota stejná jako ve °C) měření lze provézt).

  • 4. pravidlo

    Při měření blower door testu typu A (certifikační) není možný jakýkoliv zásah do konstrukce. Žádné utěsnování prostupů, které při reálném užívání budou způsobovat úniky. Nejčastěji to jsou:

    • úniky potrubím ventilace, kde zpětná klapka nezajišťuje 100% těsnost;
    • úniky digestoří, větracími mřížkami, kamny, krbovými vložkami apod.