Dle normy ČSN EN 13829 existují 2 metody měření těsnosti obálky budovy a to metoda „A“ a metoda „B“. Pro úspěšnou realizaci nízkoenergetického  či dokonce pasivního domu se doporučuje provádět oba zmiňované testy Blower Door. Každý z nich v jiné etapě výstavby.

Metoda „B“

Obvykle je první test prováděn metodou „B“. Touto metodou je testována těsnost obálky budovy ještě v průběhu výstavby a to v době, kdy je dokončena instalace parozábrany popř. ekvivalentního vzduchotěsnícího opatření. Před samotným testem se utěsní veškeré technologické otvory (vzduchotechnika, komín, odpady apod.). Cílem tohoto testu je odhalit defekty v těsnosti a zjistit úspěšnost vzduchotěsnících opatření. Důležitým předpokladem pro úspěch této metody měření  je mít volný přístup ke všem vzduchotěsnícím opatřením pro jejich případné opravy.  Defekty a netěsnosti, které se nepodaří odhalit a hlavně opravit během tohoto měření, se pak nemusí podařit opravit již nikdy, a pokud ano, tak s vynaložením ohromného úsilí a  nemalých  finančních prostředků.

Metoda „A“

Jedná se obvykle v pořadí o druhý blower door test, kterým se testuje budova jako celek v době běžného používaní , pouze s vyloučením technologie větrání . U této metody již nedochází k jakýmkoliv zásahům do průběhu testu. Jedná se o metodu certifikační, jejímž cílem je udělení „Certifikátu o měření průvzdušnosti budovy“ s vyjádřením souladu s ČSN 73 0640–2. Výsledkem měření je konkrétní hodnota průvzdušnosti budovy a jednoznačně se jedná o vizitku stavitele!!!

Obě metody jsou provedeny zařízením Blower Door v souladu s ČSN EN 13829.